Vítejte na stránkách českého hudebního skladatele Vitězslava Juřina. V roce 2019 by se dožil 120let. Noty některých skladeb a skladbiček si můžete zakoupit přes server supernoty.cz. Případně jsou k dispozici skladby jako mp3 přes server firmy Supraphon.
Akvamarín, Estrádní předehra, Bulharský,Jihoslovanský,Polský a Partyzánský tanec, Furiant, Čardáš, Z rodného kraje: Allegro moderato, Andante tranquillo, Allegretto, Allegro vivace, Brilantní valčík, Bečvanka, Kravoviak, Veselí havíři, Hutnická polka, Concertino pro klavír a smyčcový orchestr, Concertino pro klarinet a klavír, Balada, Z kraje černých démantů, Ostravský čin....
Okolo Opavice: Předehra, Voňavá kytička, Poskuč se, vytuč se, Lašské lidové tance: Těšinok, Myslivci, myslivci, Vyky, Pasala volky, Naša Kača, Trampla, Kej ideš, Nechcu tě, po čim stará robko, zahradník, Pečeme koláče, Havířské mládí, Bramborová brigáda, Opavica, Kolo, Babský tanec, Kalinka, Čardáš, Polka, Slezským krajem, Jedum vozy za vozami, Čtyřimile za Opavum, Těžko je mi, Halekačka...
Na pastvě /tanec/, Akvamarin, Capriccio, Vivat Alpinismus, Hornické mládí, Otevřte brány, Koncertní valčík pro tři pozouny, Burleskní kvapík, V rytmu mazurky, Mazurka, Pochod alpinistů, Burleska pro fagot, Havířský Šotyš, Liberator, Pochod hutníků, Večer ve Slitu, Slovanská serenáda, Valašský tanec, Polka pro 2 hoboje, Durmitor, Kvapík sportovců, Mazurka pro 2 klarinety sólo
10 instruktivních skladeb pro harmoniku: Furiant, Čardáš, Krakoviak, Dudácká, Polka, Zbojnická, Dumka, Ruský tanec, Mazurek, Kolo, Romantický valčík, Veselé dožínky Klavír: Mazurek, Dumka, Furiant, Menuet, Smutný valčík, Concertino pro klarinet a klavír , Babiččina sousedská, Od Balkánu k Uralu, Paso doble, Pierotův melancholický valčík, Řada instruktivních skladbiček pro klavír
PŮSOBIL V ČESKÉ REPUBLICE ,CHORVASTKU A ŠVÝCARSKU
Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske. Po návratu do rodného Hrušova se věnoval hudebně pedagogické činnosti. V roce 1932 v Brně složil státní zkoušky ze hry na klavír a dirigování orchestru a poté v letech 1932–1947 pracoval jako kapelník Ostravské hornické hudby. V letech 1933 založil soukromou hudební školu v Hrušově, na této škole působil jako hudební pedagog a ředitel i po jejím zestátnění v roce 1946. Po skončení 2.světové války svoji soukromou hudební školu v Hrušově musel nechat převést pod MěNV Ostrava a spravoval ji jako ředitel v letech 1946-1957. V letech 1949-1952 byl uměleckým vedoucím hudebního dorostu a žactva v moravskoslezské Sokolské župě Jana Čapka. V roce 1957 byl vzhledem ke svým odborným kvalitám ustanoven ředitelem hudební školy v Ostravě-Porubě, ačkoliv nikdy nebyl členem KSČ, a spravoval ji až do svého penzionování v roce 1959.
Vítězslav Juřina -Hudební skadatel a pedagog
Vítězslav Juřina O Skladateli
23. prosince 1899 Hrušov byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent.V letech 1919–1922 studoval na hudebním pedagogiu a varhanické škole na Mariánských Horách a současně odborné skladební disciplíny u ostravského hudebního pedagoga Rudolfa Wünsche. Prosadil se v oblasti symfonické hudby, komorní hudby, dechové hudby, hudební tvorby pro pěvecké sbory.
V Makarske zaujal Vítězslava Juřinu místní folklor, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní – Od Balkánu k Uralu, mužský, smíšený sbor, a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále vytvořil také barkarola serenádu Živila Makarska.
V době činnosti v Ostravské hornické hudbě vznikly z obdivu k tvrdé hornické práci oceňované a i v pozdější době často hrané skladby Hornické mládí, Otevřte brány a pochod Veselí havíři. Na světové výstavě v Paříži v roce 1938 zazněla jeho skladba inspirovaná hornickými písněmi z Ostravska – Z kraje černých démantů , která také vyšla na gramofonové desce.[zdroj?]
Lásku k turistice, Alpám a horám vůbec najdete především ve skladbách Alpinia, Vivat Alpinismus, Horalská veselice, případně Alpská lidová slavnost.
Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb, byly to smyčcové nástroje a dechová hudba, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino klavír a smyčcový orchestr[5] a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální slovanské tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec ,
Polský tanec a Bulharský tanec. Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních hudebních skladbách věnovanými žákům hudebních škol, i individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské.Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou
dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík (dechový orchestr a tři pozouny), Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska (fagot).
Z jeho skladeb pro dechovou hudbu byla nejpopulárnější píseň Hornické mládí na text Ericha Sojky,pochod Otevřte brány nebo Z kraje černých démantů. Zemřel 26. 7. 1985 v Ostravě.
Vítězslav Juřina
Fotogalerie
Vítězslav Juřina - Skladatel, pedagog
Pochod s Havířským Orchestrem
Vítězslav Juřina - Dirigent
Dirigent
Sokolský orchestr Jana Čapka Vítězslav Juřina
Orchestr
Dechový orchestr Vítězslav Juřina
Orchestr
Dechový orchestr Makarska Vítězslav Juřina
Orchestr
Makarska 1929 Vítězslav Juřina
Orchestr
Makarska s přáteli Vítězslav Juřina
skladatel
Chorvatsko s manželkou Vítězslav Juřina
skladatel
Hudební škola v Hrušově Vítězslav Juřina
skladatel
Učiteský sbor v Hrušově Vítězslav Juřina
skladatel
Žáci v Hrušově Vítězslav Juřina
skladatel
Učitelé v hudební škole Vítězslav Juřina
skladatel
Koncert Vítězslav Juřina
skladatel
Houslista Jiří Gustav Trnka a Nadia Trnka Ibiza Vítězslav Juřina
Orchestr
Vítězslav Juřina - Skladby pro hudební nástroje
V.Beránek - Skladba Víta Juřiny
Vítězslav Juřina - 1899-1985
Oslava 80-tých narozenin
Vítězslav Juřina
Předávání ceny žákyní
Vítězslav Juřina
Obecenstvo na vystoupení
Vítězslav Juřina
Předání ceny
Vítězslav Juřina
Vnučka Magda - Hraje na klavír
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina - Slezské tance
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina - Soubor písní a tanců
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina - Soubor Opavica
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina - Lašské tance
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina France
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina Lausanne
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina Suisse
Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina U jezeraOdkazy kanály
Nejznámější Skladby Vítězslav Juřina
Vítězslav Juřina - skladatel, dirigent, pedagog
Hornické dechové hudby byly fenoménem své doby.Tvořili je především nadšení havíři. Tito hudebníci byli příkladem pro dnešní generaci.Hirnické kapely se především vyznačovaly nadšením a přirozeným hudebním nadáním těch jež tvrdě pracovali v dolech. Od první světové války měla tkřka každá šachta svoji kapelu. Členové mívali lehčí práci, placené zkoušky a chodili dříve ze sněmy domu. Hlavní základ těchto orchestru tvořili bývali vojenští muzikanti, a většinou byli příkladem pro ostatní hráče. Hornické dechovky tedy měli velký přínos pro současnou dechovou hudbu a dodnes tvoří pyliře mnoha hudebních dechových těles .
Čs. armáda má koncem čyřicátých let desítku Posádkových hudeb, Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, své Armádní divadlo a Vojenskou hudební školu. Zdá se to být příznivá situace kulturního vyžití vojáků i ostravských branců, z nichž mnozí začínali s hudbou právě v hornických kapelách. Po vzoru zahraničí chybí vskutku reprezentativní velké hudební těleso. Ústřední hudba Armády České republiky – jak je její součsný název – je po celá ta léta vzorem nejenom hornickým dechovým hudbám, ale všem našim dechovým souborům a těm jež tento žánr hudby pěstují. Záměr tohoto čánku je poznat a doplnit historii Hornických kapel OKD, jejich kapelníků, spolupracovníků a příznivců dobré dechové hudby, Tento čánek navazuje na práci PhDr. Vladimíra Gregora, uveřejněnou ve sborníku prací Pedagogického institutu v Ostravě z roku 1963, podávající zevrubný popis vývoje dechové hudby na Ostravsku. Po 1.světové válce se vyvíjely hornické dechové hudby na Ostravsku ve zcela jiných společnských podmínkách. Po roce 1930 existují kapely pod různými spolky, zatímco od r.1945 jsou převáděny k závodním klubům a domům kultury. Zaznamenáváme prudký rozvoj jak dechových souborů dospělých, tak zejména dechových orchestrů mladých (na učlištích). Mění se rovněž názory kapelníků na nástrojové obsazení hudeb a jejich dramaturgii. Příklon ke tvorbě součsných autorů. Kontinuita? Jisté srovnání se tu přece nabízí. Vyznívá jednoznačě ve prospěch hornických kapel, ač nových společnských podmínkách. Perspektiva hornických dechových hudeb. Jsem optimista.
Autor hudby: Juřina, Vítězslav ( *1899 / †1985 / cesk ) Titul: Vivat alpinismus Jazyk čeština Exemplář Obsazení: I.vno4x, II.vno3x, vla2x, vlc2x, cb2x, fl, I.ob, II.ob, I.cl(in B), II.cl(in B), I.fg, II.fg, I.cor(in F), II.cor(in F), III.cor(in F), IV.cor(in F), I.trp(in C), II.trp(in C), I.trb, II.trb, III.trb, perc,
Autor hudby: Juřina, Vítězslav ( *1899 / †1985 / cesk ) Autor textu: Sojka, Erich ( *1922 / †1997 / cesk ) Titul: Otevřte brány, havíři jdou Podtitul: Pochodová píseň Části celku: Tempo di Marcia Durata: 2'40" Incipit: "Havíři, vzhůru, je jiný čas...." Jazyk čeština Exemplář Obsazení: I.vno4x, II.vno3x, vla2x, vlc2x, cb2x, I.fl, II.fl(pic), I.ob, II.ob, I.cl, II.cl, I.fg, II.fg, I.cor, II.cor, III.cor, IV.cor, I.trp, II.trp, I.trb, II.trb, III.trb, perc, pfte+zpěv, zpěv:12x
Autor hudby: Juřina, Vítězslav ( *1899 / †1985 / cesk ) Autor textu: Sojka, Erich ( *1922 / †1997 / cesk ) Titul: Hutnická polka Incipit: "Hutníci, chlapíci, ve svalech železo a v srdci žár...." Jazyk čeština Exemplář Obsazení: I.vno4x, II.vno3x, vla2x, vlc2x, cb2x, I.fl, II.fl(pic), I.ob, II.ob, I.cl, II.cl, I.fg, II.fg, I.cor, II.cor, III.cor, IV.cor, I.trp, II.trp, I.trb, II.trb, III.trb, perc, pfte+zpěv